V sobota 21. července zamířilo na zříceninu hradu Rábí několik tisíc návštěvníků. I my jsme s rodinkou přijeli nahlédnout do historie. Děti se těšily na šermířská představení, střelbu z luku a pohádky, mne však zaujalo především divadélko na okraji zříceniny – „Včelnice na Rábí“.
Že se dá poutavě hrát o životě včel dokázali dva herci – včelař a jeho včela. Největší včela široko daleko přilétla zavěšena na laně na podium z hradní zdi a ukázala vše, co včely mají: složené oči, dva páry křídel, kartáčky, košíčky na pyl i šest nohou. I veliký zadeček s žihadlem. V příběhu následovalo vyprávění, jak včelky vyrábí med a co dá vyrobit z medu. Za projektem je uskupení z jihočeských Těchonic, které také produkuje, či část jeho členů produkuje a na jarmarcích prodává, těchonickou medoládu – šlehaný med s oříšky. A také medovinu.
Smysluplná činnost v zapadlých koutech Českých zemí, kde sotva zavedli elektřinu a vodovod, může vypadat zrovna takto. Ochotnický spolek pro radost své i sousedů a podnikání s produktem čisté přírody, které je tady v Pošumaví habaděj. Několik občanských sdružení, která v Těchonicích vznikla, má ještě širší záběr – záchrana tradičních pastvin a luk, revitalizace návsi. Na obec s čtyřiceti chalupami slušná činnost.
Jako malý kluk jsem sousedovi včelaři občas na chalupě pomáhal. Když se mu včely rojily, sedl jsem na kolo a jel přes celý les mu tu zprávu ohlásit. Včelám říkal mouchy, deně dostal nepočítaně žihadel, ale od "much" mu to nevadilo. Když mu shořel úl umístěný v blízkosti našeho domu, bylo mi to líto, přestali jsme jej pravidelně vídat. Dnes už málokdo má tu možnost okusit med přímo z medometu anebo jej vycucávat z voskových plástů.
Je ale dobře, že se do měst a obcí vrací jarmarky s tradičními výrobky, třeba těmi včelími. Uvidíte-li někde Těchonickou medoládu, okuste ji, stojí za to. Je také dobře, že existují ochotníci s chytrým divadlem. Divadelní hra „Včelnice na Rábí“ by měla být ke shlédnutí celé letošní léto.