Sněženky rostou hned nad pasekou, pod listnáči, co na jaře propouští hodně světla. Po nich narostly sasanky, podléšky, dymnivky. A orchideje vykvetou později, těm olistění tolik nevadí. Pod smrky ale nerostou, ani jediná.
Tady ale také neporostou, na pasece. Snad rulík zlomocný. Do majestátné velikosti. A maliní. Než se smrčky roztáhnou a vše zastíní. Pak snad hřiby. Ty tu byly dřív taky, jen jiné – modráci, kováři.
Pokácet vše naráz, efektivně. Efektivně? Trošku ošidit certifikátory a veřejnost, co pasekám nefandí. „Holoseč pouze ve výjimečných případech.“ Všude samý výjimečný případ. Spočítali jsme semenáčky, malé stromečky kolem paseky, v lese, co je zrovna tak smíšený, jako ten, co padl. 120.000 semenáčků na hektaru, vysazují ale jen 4000 smrčků, mohli mít listnatý les zdarma. Deset druhů listnáčů. I s vzácnými jedličkami. Třicet tisíc tříletých jedliček po hektaru.
Divná ekonomika. Tisíce semenáčků se zmasakrujou strojema a jiné se vysadí. Přivřeme oko, obě oči, a certifikát zůstane. Přírodě blízké? Tak trochu. Jinde. Sněženky a lilie? Tady na udusané pasece určitě ne. Dokažte, že tu byly!
Tak ředitel končí.
Ale do volby nového se jede po staru. Tady na severu holosečně, i když je semenáčků habaděj.
Občas musel ustoupit. Před pár lety v boji proti čolkům prohrál. Čolci dnes mají svou rezervaci. Taky kvůli posledním univerzitním mokřadům a orchidejové louce.
Loni málem prosadil golfové hřiště místo lesa. Na samém konci světa. Univerzitního světa, kam už nikdo nedohlédne. V rozporu s posláním univerzitního statku, v rozporu s posláním. Místo 60 hektarů lesa vyhnojený vystříkaný trávník. A klientela.
Pěkně nám to ekonomicky zdůvodnil. Z nájmu hráčů golfu přece budeme mít víc. A co poslání školního statku? Studentům? Přírodě? Tehdy se lesnická fakulta postavila proti. A golfové hřiště takto jednoduše, přímočaře neprošlo, i když to byl záměr vskutku výdělečný. Propočítaný. Počítá někdo houbaře, rozmanitost živěny? Orchideje, jezevce, datly, spodní vodu? Ne, počítají se důlky a golfoví hráči. Místa v hotelu.
Podivný ředitel. Chválený tiskem i zaměstnavatelem. Oceněn v soutěži „Manažer roku“. Jeden rok mu klepou po rameni a vyznamenají a druhý rok jej kvůli špatnému či ne dost efektivnímu hospodaření odvolají. Dobrý manažer, teď zas špatný manažer. Podivné rozhodnutí rektora, kterému se ředitel přímo zodpovídá.
Jiné lesy vydělávají víc. To bude hlavní hledisko výběru nového ředitele?
Člověk by se nad nastávající změnou i zaradoval. Co si vzít příklad z brněnských městkých lesů. Bez holosečí a přitom ekonomicky. Ale tady můžou zvítězit pouze ekonomická kritéria. Certifikátoři to nějak zkousnou. Jako už tolikrát.