Starý lom u Křtin, kde se dříve těžil kámen, je místem, které láká k využití. Je blízko obce, vypadá zpustle, zajímá jen skauty, botaniky, zoology a další nepochopené skupiny. Nejdříve to byli neukáznění obyvatelé okolních obcí, kteří zde načerno ukládali suť i prázdné barely od barev. Pak přišel soukromý investor s nápadem na továrnu na recyklaci stavebních hmot. No a pak tu máme plán na vybudování "Vzdušných lázní Křtiny", lesoparku, co udělá z nevzhledného lomu lákadlo pro turisty, kteří si tu budou v chůzi nadouvat plíce vzduchem a plni zdraví se vracet do začouzených měst. Mezitím se lom stal Evropsky významnou lokalitou. I kvůli tomu, že jej milují čolci. Co tu probůh dělají? Inu množí se. Tři druhy čolků, obojživelníků, kteří nepatří k těm známým a trochu připomínají známější salamandry, osídlili tůň, která po těžbě horniny zbyla. Mokřad navštěvuje také známější rosnička, ale také další obojživelníci. Krom nebohé zvířeny, která pozbyla jiná dříve v krajině hojná útočiště, našlo zde prostor také vzácné rostlinstvo. Kdo by neznal orchideje? Hned čtyři druhy skvostů moravské květeny tu osídlily nevzhlednou mokřinu a její okolí, kde se pořádně nedá chodit. Co tu hledají? Inu rostou, je to pro ně příznivé prostředí. Na rozdíl od orchidejí tropických, které jsme naučili růst v květináčích, nám ty druhy české ani v zahrádkách nerostou. Je to díky jejich tvrdohlavé spolupráci s houbami, které na záhony nedostaneme. Tedy čolci, orchideje, ale ani zde seznam nekončí. Jsou tu také úžovky, zajímavý hmyz a několik druhů chráněných travin. Proč že rostou tu? Přirozené prostředí vlhkých luk z krajiny vymizelo, proto tato živěna našla životní prostor alespoň v prostředí náhradním, který jsme vytvořili těžbou kamene. Teď jen území uchovat beze změny. To bude vyžadovat mírnou intervenci, protože ani režim netečný, bez zásahů, těmto druhům by neprospěl. Tůň by se postupně zanesla, mokřad zarostl lesem, což by pro většinu druhů znamenalo vzít zase nohy (kořínky) na ramena (listy) a přemístit se jinam.
Bude nutné jim tedy pomoci, alespoň tu a tam místo odlesnit, pustit sem sluníčko. Říkáme tomu management ohrožených druhů, druhů, kteří mizí z volné chemické krajiny. Zatím se nám lom u Křtin podařilo uchránit, tu před továrnou, tu před zastávkou lesoparku, který zde předpokládal území přeorat v vřesoviště kanadského typu. Ještě však není vyhráno. Možná již v další kanceláři vzniká další projekt na tolik očekávané využití nevzhledného lomu. Možná i u vás poslední útočiště droboučkých čolků právě mění bagry v nákupní středisko. Podívejte se bagru pod kola, třeba lze ještě trochu života zachránit.