Dvanáct tisíc jsme dali dohromady lehce. Tak jsme pořídíli starou Zastavu jugoslávské výroby. Tři rodiny. Brzy změnila barvu, pomalovali jsme ji šneky a v hípísásáckém voze (http://petrjelinek.blog.respekt.ihned.cz/c1-46037130-jezdime-pomalu-brzdime-dopravu) jezdili několik let. Děti tomu říkaly „rozesmívací auto“. Vzbuzovalo pozornost, i když jezdilo pomalu a tiše. Rozesnímavolo barvou. Pak nám do něj narazila v Podolí Fabie, zrezivělé plechy se nadzvedly a Zastava musela do šrotu. Další auta už rozesmívací nejsou. Sdílíme však dál a původně malý spolek pro 3 rodiny nabujel.
Máme osm aut a sdílí je 40 rodin, je to společnost milá, dnes už družstevní. Patří nám všem, sdílíme je a moderně – anglicky – tomu říkáme „car sharing“. Vyjednáváme s městem Brnem parkovací místa, přecejen zabíráme méně místa než auta vlastněná jednotlivci. Není to vždy jednoduché. I když si pro půjčku vybírám auto, které je nejblíže, občas musím pro něj na druhý konec města. Dělám to rád, nutí mne to šetřit, peníze i emise. Strýček si ťuká na čelo, nepočítá totiž náklady spojené s pořízením a provozem auta, takže mu naše činnost přijde drahá a nepohodlná. Sdílení aut není vše, čím se snažíme podlomit výkonost české, evropské i světové ekomiky založené na maximalizaci všeho.
Chystáme sborník o Ekonomických alternativách, které jsme tu na Moravě našli – car sharing je jednou z nich. Na mlýně máme také biospižírnu – sdílení potravin ekologicky pěstovaných, vyjde nás levně a z mlýna si mouku vozí i naši přátelé. I když nemeleme, nakupujeme ekologicky pěstovanou mouku ve velkém – polovelkém a prodáváme dál přátelům. Je to počin nepatrný, ale nám se líbí. Další fungují v nedalekém Brně. A rozšiřuje se také obchod s bedýnkami, ve kterých dodávají biozemědělci zeleninu. My máme zeleninu většinou vlastní, tak bedýnky necháváme brňákům. Necháme si vozit jen brambory a nějakou tu mrkev a cibuli z Vysočiny. To nám přijde užitečné, zemědělce známe a věříme mu, že potraviny nehnojí chemicky.
Sborník vyjde ve spolupráci s Ekologickým sdružením Veronica. Seminář Ekologické alternativy na jižní Moravě jsme pořádali už na jaře jako seminář pro veřjnost. Představili jsme krom car-sharingu, LETS, biokluby, bedýnkový prodej, biospižírny a také ekoves Hostětín a způsob vypočítání lokálního obratu zboží (lokální multiplikátor). LETS je novým dynamickým spolkem – nepeněžní výměna zboží a služeb. I zde Brno nějak předběhlo ostatní části Českých zemích. Zkouší v cizině již běžné způsoby, které budou důležité až ten systém, založený na zadlužování nás všech, krachne. Dnes je zaregistrovaných již 60 lidí, kteří směňují zboží či služby a nepotřebují k tomu peníze, jen jednoduchý program a čas si zboží předat. Zkoušíme tak alternativy, které se možná budou brzy hodit.
Rozhovor s Petrou Gardtner z vídeňské skupiny LETS, kde zboží vyměňuje několik set lidí, zveřejníme později. LETS je z angličtiny překládán jako Local Exchange Trading System či místní směna zboží. Ten nabídne to a ten zas toto. Na poslední schůzce jsme směnili dýně, jablka, štrůdl a součásti fotoaparátu a společně shlédli film The Money Fix, který ukazuje, jak peníze fungují. Tím jsme pořádně nabourali ten náš ekonomický systém založený na soutěživosti a závisti, která nás nutí nabývat zboží, které není k ničemu dobré. My raději zůstaneme spokojeně chudí.