Reklama
 
Blog | Petr Jelínek

Čínský ježíšek

Při nákupech se snažím výhýbat čínskému zboží. Vadí mi nejen převoz z druhé strany světa, ale také podmínky, za nichž zboží v Číně vzniká. Konkrétně otrocká práce a zátěž pro životní prostředí, kterou do Číny z Evropy odsouváme. Když však rekapituluji, co tam pod tím stromečkem ježíšek nechal, čínské výrobky i letos pronikly do naší domácnosti. Nu což.

Anglická organizace New Economic Foundation (www.neweconomics.org) vydala nedávno ve spolupráci s Open University dokument s názvem "Chinadependence" (Závislost na Číně). V něm řada britských ekonomů komentuje rostoucí dovoz čínských produktů do Velké Británie a soudí, že poptávka po levných čínských výrobcích vytváří z Číny pračku špinavého prádla. Čína je viněna z obrovského nárůstu skleníkových plynů, které vytváří její bující průmysl. Vliv Číny na globálním trhu bude i v příštích letech strmě nabývat na významu, s ním i vliv na globální klima a pracovní trh.

Kritika čínských produktů prosákla koncem loňského roku i do českých médií, šlo však o zdravotní stránky výroby. Hračky, zubní pasty a další výrobky, v nichž inspekce našla jedovaté látky, musely být ihned stáhnuty z trhu. Nejsou však na evropském trhu ničím novým. Důvěru v levné čínské produkty nabouraly až kontroly, které zejména v loňském roce v Evropě a Spojených státech prokázaly řadu zdravotně závadných látek. Jedy, vypouštěné do čínských řek a ovzduší, pronikají k zákazníkům na evropském kontinentě mnohem pomaleji. Podobně jako informace o pracovních podmínkách dělníků v chemičkách vyrábějících pro nás plyšové hračky.

U nás doma dbáme na místo výroby nakupovaných hraček, potravin i dalších produktů. Zatím to ještě většinou jde. Často je ale místo původu spletité, neodpovídá logice. Nejpatrnější je to u potravin, například u čokolády, která je z tropického kakaa v Evropě pouze míchána. Jiné produkty jsou v Evropě balené, i když pochází z jiné oblasti, což štítek o místu původu přehlíží. U hraček místo výroby odkrýt většinou jde.

Reklama

Obtížnější je ale stopovat vedlejší vliv produktů výroby v daleké Asii. Průmysl v Číně je hnaný těžbou a pálením uhlí a rychle se zvedající  spotřebou ropy. V roce 1993 spotřeba ropy v Číně překročila domácí výrobu. Pro ropu Čína hledá naleziště v zahraničí, z dnešní 40% závislosti na dovozu se předpokládá 70% závislost v roce 2020. Stabilní zdroje ropy jsou rozebrané, zbývají zdroje nestabilní, například afrických zemích zmítaných válkami a nedemokraticky vedených. Takové si vybírá Čína.

Globální vliv mají i další průmyslová odvětví v Číně – například chemický průmysl. Plastové hračky z Asie prakticky nekupujeme, někdy dostáváme. O zdravotní závadnosti některých plastových hraček a vlivu chemického průmyslu Číny na ovzduší se v českém tisku informace tu a tam objevují. Jaký je vliv dřevozpracujícího průmyslu, který pro nás v Evropě vyrábí hlavně nábytek, ale také hračky? Podle zmíněné zprávy Chinadependence je Čína jedním z významných oblastí planety, kde se zpracovává ilegálně těžené dřevo. To pochází především z okolních zemí, z nichž prim hrají lesy ruské, ale také barmské a indonéské. Obrovský vliv na světové lesy má a zejména bude mít i čínský dřevozpracující průmysl legální. Rostoucí domácí spotřebu papíru a dalších produktů ze dřeva patrně předčí výroba na vývoz. Nakupovat dřevo bude Čina v zahraničí, nabízí se zdroje z Ruska a jižní Asie, zdroje dosud zachovalých původních lesů.

Ale podívejme se na ty naše vánoční dárky. Odkud se letos vzaly? Ježíšek vyplnil přání syna mít malou Fabii. Angličáky (ten název už dlouho neplatí) se však prakticky všechny vyrábí v Číně, včetně českých značek aut. Loni jsme objevili thajské a malajské výrobky, evropské však ne. ŠKodovky, i ty staré tisícovky, se však vyrábí v Číně. Pod stromečkem radost způsobila čínská Fabie. A taky čínský Trabant. Oblíbili jsme si dřevěné hračky, ještě do nedávna by málokoho napadlo dovážet je z druhé strany světa. Předloni jsme (omylem) koupili v Číně vyrobené Člověče nezlob se. Před posledními Vánocemi čínských výrobků přibylo. Děti poprosily ježíška o vláčkodráhu, my jej poprosily o nečínský původ. Ježíšek měl problém najít dřevěné hračky evropské. Dřevěné vláčkodráhy jsou většinou čínské, jen výjimečně thajské, byť vyráběné pro zavedené evropské firmy. Nakonec se pod stromečkem evropské vláčky objevily – pro Ikeu je zhotovuje výrobce z Bulharska. Z buku. Radost nám udělal také budík, v oblíbeném hodinářství, kam jsme ježíška poslali, našel jen čínské výrobky. DVD nosiče, byť s obsahem českých pohádek, jsou patrně také východoasijského původu. O oblečení objednané ježíškem přes internet si nedělám iluze, většina pochází z Číny. Největším šokem byly letos vánoční ozdoby. Ty jsme koupili sami už před Vánocemi v malém obchodě na vsi. Kupovanými slaměnými doplňujeme ty doma vyrobené. Vyrobeny byly v Číně, podobně jako elektrické svíčky, které přibyly k těm voskovým.

Když to sečtu, třetinu dárků sehnal ježíšek i poslední Vánoce z čínských továren.